Od 1. ledna 2021 se dovolená v zákoníku práce počítá v hodinách. Výměra dovolené se dál určuje v týdnech, ale nárok a čerpání se vedou v hodinách. Díky tomu mají lidé na zkrácený úvazek nebo s nestejně dlouhými směnami spravedlivější nárok. Účetní to ale přidalo počítání. V článku vycházíme z § 211 až § 223 zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.) ve znění účinném na podzim 2026.
Výměra dovolené: kolik týdnů komu patří
Podle § 212 činí výměra dovolené nejméně 4 týdny v kalendářním roce. Zaměstnanci zaměstnavatelů uvedených v § 109 odst. 3 (zjednodušeně veřejná sféra, kde se místo mzdy platí plat) mají 5 týdnů. Pedagogičtí a akademičtí pracovníci mají 8 týdnů. Soukromá firma může dát víc než 4 týdny, například 5 týdnů jako benefit. Nárok se pak počítá s touto vyšší výměrou.
Výpočet nároku za celý rok
Podle § 213 odst. 1 patří dovolená za celý kalendářní rok tomu, kdo u zaměstnavatele v daném roce odpracoval 52 týdnů v rozsahu své týdenní pracovní doby. Nárok je pak týdenní pracovní doba vynásobená výměrou. Výsledek se zaokrouhluje na celé hodiny nahoru (§ 216 odst. 5).
| Týdenní pracovní doba | Výměra | Roční nárok |
|---|---|---|
| 40 h (plný úvazek) | 4 týdny | 160 h |
| 40 h (plný úvazek) | 5 týdnů | 200 h |
| 37,5 h (vícesměnný nebo nepřetržitý provoz, § 79) | 4 týdny | 150 h |
| 30 h (zkrácený úvazek) | 4 týdny | 120 h |
Příklady platí pro zaměstnance, který v pracovním poměru odpracoval celý rok, tedy 52 násobků své týdenní pracovní doby.
Zkrácený úvazek
Kdo pracuje na kratší týdenní pracovní dobu, má nárok odpovídající této kratší době (§ 213 odst. 2). Na tom, jak je úvazek rozložený do dnů, záleží až při čerpání. Paní Nováková pracuje 3 dny v týdnu po 8 hodinách, tedy 24 hodin týdně. Při 4 týdnech výměry má nárok 24 × 4 = 96 hodin. Jeden den dovolené jí ubere 8 hodin, takže si může vzít 12 pracovních dní volna, což jsou zase 4 její pracovní týdny.
Nerovnoměrně rozvržená pracovní doba
Nárok se počítá z týdenní pracovní doby, ne z délky jednotlivých směn. Při čerpání se z nároku odečte tolik hodin, kolik by zaměstnanec v den dovolené podle rozvrhu směn odpracoval. Pan Dvořák pracuje v nepřetržitém provozu se stanovenou týdenní pracovní dobou 37,5 hodiny a má 12hodinové směny. Jeho nárok je 37,5 × 4 = 150 hodin. Každá 12hodinová směna na dovolené mu ubere 12 hodin, vystačí tedy zhruba na 12 a půl směny. Proto je u směnného provozu důležité mít dopředu rozvrh směn a vést dovolenou v hodinách, ne ve dnech.
Nástup během roku: poměrná část dovolené
Kdo nepracoval celý rok (nastoupil, odešel nebo měl delší neplacené volno), má nárok na poměrnou část dovolené, pokud odpracoval aspoň 4 týdny, tedy 4 násobky své týdenní pracovní doby (§ 213 odst. 3). Za každou celou odpracovanou týdenní pracovní dobu mu podle § 213 odst. 4 patří jedna dvaapadesátina ročního nároku.
Příklad: nástup 1. září
Zaměstnanec na plný úvazek (40 h) nastoupí 1. září a do konce roku odpracuje včetně svátků a dovolené 704 hodin (88 pracovních dní × 8 h). To je 17 celých násobků týdenní pracovní doby (704 : 40 = 17,6). Počítají se jen celé násobky.
Nárok: 17 / 52 × 160 h = 52,31 h, po zaokrouhlení nahoru 53 hodin.
Co se počítá jako odpracovaná doba
Pro účely dovolené se za výkon práce považuje i dovolená, náhradní volno za přesčas nebo práci ve svátek, svátek, za který přísluší náhrada mzdy, a většina překážek v práci (§ 348 odst. 1). Jinak je to s nemocí: dočasná pracovní neschopnost (kromě pracovního úrazu a nemoci z povolání), karanténa a některé další překážky se započítají nejvýše do 20násobku týdenní pracovní doby za rok (§ 216 odst. 2). Započítají se jen tehdy, když zaměstnanec mimo ně odpracoval aspoň 12násobek týdenní pracovní doby (§ 216 odst. 3).
Příklad: dlouhá nemoc
Zaměstnankyně na 40 hodin týdně byla 30 týdnů v pracovní neschopnosti a 22 týdnů pracovala. 22 týdnů je víc než 12, podmínka je splněná. Z nemoci se ale započítá jen 20 týdnů. Celkem 22 + 20 = 42 násobků, nárok 42 / 52 × 160 h = 129,23 h, po zaokrouhlení 130 hodin.
Více než 52 týdnů
Pokud zaměstnanec odpracuje podle rozvrhu směn víc než 52 násobků týdenní pracovní doby, prodlouží se dovolená o jednu dvaapadesátinu za každý další násobek (§ 213 odst. 5). Typicky se to stává u nerovnoměrného rozvržení. Při 54 násobcích a 160 h ročního nároku: 54 / 52 × 160 = 166,15, tedy 167 hodin.
Dohody o provedení práce a pracovní činnosti
Od 1. 1. 2024 mají nárok na dovolenou i lidé na DPP a DPČ. Pro výpočet se u nich podle § 77 odst. 8 bere fiktivní týdenní pracovní doba 20 hodin. Podle výkladu MPSV musí dohoda v roce trvat aspoň 28 dní a dohodář musí odpracovat aspoň 80 hodin. Příklad z MPSV: 215 odpracovaných hodin je 10 celých násobků 20 hodin, nárok 10 / 52 × 20 × 4 = 15,38, tedy 16 hodin (MPSV, otázky a odpovědi k dohodám). Jak dohodářům vést evidenci pracovní doby, popisujeme v článku evidence pracovní doby podle zákoníku práce.
Čerpání: po hodinách, půldnech, nebo celých dnech?
To, že se dovolená počítá v hodinách, neznamená, že si zaměstnanec může vzít volno na dvě hodiny. Zákoník práce stanoví tato pravidla:
- Termín určuje zaměstnavatel a musí ho zaměstnanci písemně oznámit aspoň 14 dní předem, pokud se nedohodnou na kratší lhůtě (§ 217 odst. 1).
- Jedna část aspoň 2 týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodnou jinak (§ 217 odst. 1).
- Kratší než celá směna jen výjimečně, se souhlasem zaměstnance a nejméně v délce poloviny směny. Kratší kus je možný jen tehdy, když zaměstnanci zbývá méně než polovina směny (§ 218 odst. 6). U 8hodinové směny je tedy půlden (4 h) v pořádku, dvě hodiny ne, pokud nejde o zbytek dovolené.
- Svátek se do dovolené nepočítá, pokud připadne na obvyklý pracovní den zaměstnance (§ 219 odst. 2).
Převod nevyčerpané dovolené do dalšího roku
Zaměstnavatel má určit čerpání tak, aby zaměstnanec dovolenou vyčerpal v roce, kdy na ni vznikl nárok. Výjimkou jsou překážky na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody (§ 218 odst. 1). Podle aktuálního znění § 218 odst. 2 lze na písemnou žádost zaměstnance převést do dalšího roku tu část dovolené, která přesahuje 4 týdny (u pedagogických a akademických pracovníků 6 týdnů). Převedenou nebo nevyčerpanou dovolenou musí zaměstnavatel určit nejpozději do konce následujícího roku. Pokud ji neurčí do 30. června, může si termín určit sám zaměstnanec, s písemným oznámením aspoň 14 dní předem (§ 218 odst. 3 a 4).
Náhrada mzdy a krácení dovolené
Za dovolenou patří náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku (§ 222 odst. 1). Proplatit nevyčerpanou dovolenou lze jen při skončení pracovního poměru (§ 222 odst. 2). Krátit dovolenou smí zaměstnavatel jen za neomluveně zameškanou směnu, a to o počet neomluveně zameškaných hodin (§ 223 odst. 1). Zaměstnanci, který u něj pracoval celý rok, musí i po krácení zůstat aspoň 2 týdny (§ 223 odst. 3). Kdy za přesčas patří příplatek a kdy náhradní volno, rozebíráme v článku přesčasy a náhradní volno.
Jak dovolenou hlídat bez tabulek
Zákonný nárok, poměrné části a převody spočítá mzdová účetní. Ve firmě je ale potřeba vědět, kdo kolik dovolené vyčerpal, kdo o ni žádá a kolik mu zbývá. V Docházka.net to funguje takto:
- Fond dovolené vedeme ve dnech. Výchozí roční nárok je 20 dní, u každého zaměstnance ho můžete upravit. Fond se obnovuje 1. ledna. Může jít i do mínusu, když schválíte víc, než zbývá.
- Žádosti se schvalováním. Zaměstnanec podá žádost na celý den, půlden nebo jinou délku. Admin nebo manažer ji schválí nebo zamítne a při tom vidí, kolik dovolené zaměstnanci zbývá. Víkendy a české svátky se do vícedenní dovolené nezapočítají.
- Půlden je polovina denního úvazku zaměstnance, celý den je celý denní úvazek.
- Pro mzdovou účetní obsahuje mzdový export čerpanou dovolenou v hodinách a zbývající dovolenou ve dnech i v hodinách. Měsíční PDF ukazuje čerpání a zůstatek dovolené. Víc na stránce podklady pro mzdy.